YT Royal Plaza - шаблон joomla Видео

Současnost

Vhodně umístěné památné kameny tvoří významný krajinotvorný prvek . Často nám připomínají místa lidské tragédie nebo významné události v dějinách města. Kameny většinou zastaví pocestného k nostalgické vzpomínce a zamyšlení ...


  1.   V blízkosti chaty Ferdinandka je místo s památným kamenem. Na tomto místě se nešťastnou náhodou zastřelil správce městských lesů Vidnava. Na kameni je čitelný německý nápis : "Zde zemřel dne 7.12.1904 Karl Scheithauer správce městských lesů Vidnava."

A ty, pocestný, vzpomeň motlitbou lovce, kterého jeho vlastní zbraň pod trávník spočinout donutila.

 

2. Na cyklotrase z Velké Kraše do Černé Vody jsou asi 100m od chaty Habina na pravé straně cesty dva pamětní kameny. Legenda hovoří o přestřelce mezi správcem lesa a pytlákem s kořistí. Tragické setkání zaplatili oba svým životem. Nápisy na těchto kamenech už nejsou čitelné. Jen na kameni pytláka je znát letopočet :1931. Kámen hajného byl v padesátých letech minulého století upraven.

    Na desce byl krásný český nápis : Stará země je můj přítel. Robinson Jeffers. Deska s nápisem byla v sedmdesátých letech zničena neznámým vandalem. Město Vidnava obnovilo tento nápis.


    3.
    Na školním hřišti byl v roce 1968 slavnostně odhalen kámen s nápisem připomínajícím 50. výročí samostatnosti . Za asistence nově vzniklých junáckých oddílů byly v jeho blízkosti vysazeny tři lípy. Také tento nápis byl vandalsky zničen. Okolí pamětního kamene je dnes neudržované a žádá si větší úpravu.


    4.
    V parku za Vidnávkou je pamětní kámen – bludný balvan , který byl odhalen při oslavě 700 let od založení obce (1266 – 1268). Na kameni je nápis : Na paměť 700 let založení Vidnavy. 1266 – 19.června 1966.


    V roce 2003 město rozšířilo počet památných kamenů hned o 2 ks.
    5. 28.9. 2003 byl u hradební zdi v Radniční ulici odhalen pamětní kámen s nápisem: Obrať svou tvář ke slunci, ať stíny minulosti padnou za tebe. Dílo PaedDr. Jana Pospíšila bylo odhaleno u příležitosti 735. narozenin naší obce a 10. výročí partnerských vztahů s Neuburgem. Na povrchu kamene je vymodelovaná část Žulovské pahorkatiny. Poznáme zde vrch Smolný, Boží horu, údolí řeky Vidnávky a její přítoky. V místě, kde je katastr našeho města, je symbolicky vsazen kámen dovezený z Neuburgu.

     

    Nejmladší geologické období , čtvrtohory, zanechalo v oblasti Vidnavy zajímavé stopy.V této době „ledové“ se v důsledku poklesu průměrné roční teploty na 4,5°C rozšířil pevninský ledovec ze svého centra ve Skandinávii až k úpatí našich pohraničních hor Jeseníků a Beskyd.


    Mocnost ledovcového příkrovu dosahovala v našem kraji asi 200 m. Postupováním ledovce se posunovaly ze severu na naše území také větší či menší valouny různých druhů křemene, pazourků a zejména červené žuly zv. RAPAKIWI . Tvar balvanů uvězněných v ledovci byl nepravidelný, ale jejich stěny a rohy byly ohlazeny posouváním po skalnatém podkladě a při transportu mnoho set kilometrů dlouhém.Tyto souvky velkých rozměrů přesahující v průměru 1,5 m a váhy několika metrických centů nazýváme BLUDNÉ BALVANY. Jeden z největších bludných balvanů z červené žuly je umístěn v městském parku Komenského v Ostravě , má rozměry 200x150x135 cm a váží 73 q. Známý je také bludný balvan , který leží v parku před Vodní tvrzí v Jeseníku.

    Velká část bludných balvanů větších rozměrů byla v posledních letech takto ze svého původního místa přenesena a použita ke zkrášlení parků a nebo jako mezníky a památníky.

    Ve Vidnavě bylo použito bludných balvanů při stavbě památníku k výročí 700 let založení obce (v parku), dále jsou umístěné za radnicí na tržišti, u výchovného ústavu , na školním hřišti , ve sportovním areálu TJ Vidnava a na Mírovém náměstí .Vedle tohoto, svou velikostí a barvou již vzácného, bludného balvanu bude umístěna mapa a turistický průvodce cyklotras. Malé červené balvany - souvky si občané s oblibou dávají do zahrad a na skalky. Bludným balvanům se tak dostává čestného umístění a nejsou znehodnoceny jako stavební materiál.

    Zásluhou vášnivého mineraloga Martina Hanáčka a s pomocí OÚ Velká Kraš byla vybudována velká expozice bludných balvanů v parčíku u rod. domku p. K. Kučery (směr koupaliště). Svou velikostí ojedinělý bludný balvan, který dosud leží na svém původním místě , se nachází vedle chráněného velkého dubu nad kaolinovým lomem. Rovněž tento bludný balvan bude možná přemístěn pod mapu cyklotras na Mírové náměstí.

    vidnavske_mokrinyPřírodní rezervace Vidnavské mokřiny byla vyhlášena 10.4. 1996 nařízením OkÚ Jeseník 96/ŽP/891.
    Rezervace se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu - 222 m nad mořem. Na severu a východě je vymezena státní hranicí s Polskem , na jihu a severozápadě pak cestou a melioračním příkopem. Součástí mokřadů jsou také rašelinové louky ležící mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou po levé straně silnice ke státní hranici.


    Ve společenství bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic se vyskytují vzácné druhy vodních rostlin : vachta třílistá, žebratka bahenní, blešník obyčejný, všivec bahenní a lesní, poměrně vzácný ďáblík bahenní, bezkolenec modrý, tolije bahenní a chráněná rosnatka okrouhlolistá.
    Vlivem poklesu spodních vod v posledních padesáti letech dochází v celém ekosystému ke zmenšování plochy původních rašelinových luk a jejich zarůstání rákosem a náletovými dřevinami. Z tohoto důvodu se provádí každoročně na lukách postupná likvidace rákosu a keřových porostů.

    Údaje zpracované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR potvrzují mimořádnou pestrost živočišných druhů , zejména v oblasti ornitofauny. V mokřinách bylo pozorováno 90 hnízdících a 60 protahujících druhů ptáků. Z chráněných hnízdních druhů lze uvést s jistotou například tyto :
    čírka obecná, jestřáb lesní, pochop rákosní, koroptev polní , chřástal vodní i polní , holub doupňák , sova pálená, rorýs obecný, ledňáček říční, skřivan lesní, rákosník velký, lejsek šedý, bramborníček hnědý, slavík obecný, žluva hajní, volavka popelavá, konipas luční i dudek chocholatý.
    K vidění jsou velmi často také ptáci zaletující za potravou : rackové, čejky a čáp bílý.

    Z plazů se zde hojně vyskytuje ještěrka živorodá a užovka obojková. Jsou uváděny i nálezy krunýřů želvy bahenní ( stav populace však nebyl zjištěn ).

    Z chráněných druhů obojživelníků se vyskytuje hojně ropucha obecná i ropucha zelená, skokan zelený a čolek obecný.

    Jedinečnost a původnost mokřadu dokládá i výskyt vzácného drobného savce hraboše mokřadního a rejska černého.

    V tůních Vidnavských mokřin žije kromě původních druhů ryb ( kapr, karas, štika ,okoun, cejn atd.) také uměle vysazená ryba - amur, která se živí výhonky rákosů a tak pomáhá udržovat volnou plochu vodní hladiny .

    Celá lokalita je řízena samostatným plánem péče na jehož dodržování dbá správce rezervace.Touto funkcí byl pověřen pan Štefan Nagy, bytem Svobodova č.144. Správce rezervace má právo kontrolovat místní rybáře, zejména děti , dbát na udržování pořádku a čistoty na silnici a v okolí rybníků. (Výkon práva rybářství a myslivosti je možný jen v omezené formě a při respektování ochranného režimu této přírodní rezervace.)
    Vidnavské mokřiny představují jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem daleko přesahuje rámec našeho okresu Jeseník.

    RNDr. Jan Hauk, CSc., Vlastivědné muzeum Jesenicka


    Zatopený lom v části Štachlovice je nyní využíván k rekreačnímu koupání a také k rybaření.

    Město Vidnava zde zřídilo rybářský revír, majitelé platných rybářských lístků si mohou povolenky zakoupit přímo na MěÚ Vidnava.

    Město zde provozuje v letní sezóně sociální zařízení.


    Město Vidnava, spolu se svými částmi Novou Malou Kraší, Štachlovicemi a Vidnavským Fojtstvím nepatří svou rozlohou k největším v jesenickém okrese. Přesto i její katastr je geologicky a geomorfologicky rozmanitý a zajímavý. Rozkládá se při jižním okraji geomorfologické provincie Středoevropská nížina, geomorfologické soustavy Středopolské nížiny a geomorfologické oblasti Slezská nížina s plochým nížinným a pahorkatinným peri- glaciálním reliéfem, vzniklým na málo odolných pleistocénních sedimentech. Na českém území náleží katastr města do geomorfologické provincie Česká vysočina, geomorfologické soustavy Krkonošsko-jesenické, geomorfologické oblasti Krkonošsko-jesenického podhůří. Zčásti zasahuje do geomorfologických celků Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina.

    Vidnavská nížina je plochou pahorkatinou v severní části Jesenicka s rozlohou 47 km2, střední výškou 270,4 m a středním sklonem 10 48´. Je složena z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů (usazenin). V pleistocénu (starších třetihorách) byla dvakrát zaledněna pevninským severským ledovcem. Z těchto období pochází mj. výskyty sprašových hlín.
    Žulovská pahorkatina se dělí do dvou geomorfologických okrsků - Tomíkovické pahorkatiny a Černovodské pahorkatiny. Část katastru města Vidnava zasahuje do Černovodské pahorkatiny - členité pahorkatiny tvořené vyvřelými horninami žulovského granitového plutonu, především granity a granodiority (i mineralogicky byl proslulý Stachlovický lom, kde byly nalezeny největší a nejvýraznější agregáty a krystaly molybdenitu). Jedná se o ukloněnou tektonickou kru s erozně denudačním reliéfem. Nacházíme na ní jak pozůstatky zarovnaného povrchu, tak četné ostrovní hory.
    Zajímavé jsou pozůstatky ledovcové modelace, se kterou souvisí i vznik hlubokých soutěskovitých údolí vodních toků. Intenzivní zvětrávání žulovského granitového plutonu však započalo již mnohem dříve. Jedním z nejdůležitějších faktorů zdejšího geomorfologického vývoje bylo velmi dlouhé období hlubokého chemického zvětrávání (patrně již od druhohor). Tomu nasvědčují jak vyvinuté kaolíny, tak detritické (písčité) zvětrávání, které v místních tektonických zónách dosahuje hloubek přes 150 m.
    Nejstarší prokázané pevninské zalednění, které zasáhlo Vidnavu, bylo halštrovské (nazváno podle řeky Bílý Halštrov), které se odehrálo před 500 000 až 430 000 lety př. Kr. Jeho sedimenty jsou vesměs překryty sedimenty zalednění mladšího - sálského (nazvaného podle řeky Saale), které proběhlo před 290 000 až 230 000 lety př. Kr. Materiály, které severský pevninský ledovec přisunul (proto název souvky) na katastr Vidnavy, jsou otevřeny štěrkopískovnami na Polském kopci a jeho úbočí. V okolí Vidnavy se nacházejí rovněž bludné balvany (balvany, bloky, valouny a pod., které se svým složením liší od hornin příslušné oblasti). Největší byl Máselný kámen, který spočíval až do roku 1867 na vidnavském náměstí. Byl 7 m dlouhý, 1 m vysoký a 60 cm široký. Vážil asi 11 tun. Při stavbě nové radnice byl rozebrán a jeho materiálu bylo užito při stavbě jejího portálu. Další bludné balvany slouží ve Vidnavě v městském parku jako součást pomníku výročí města a jako dominanta před bývalým pivovarem. Menší bludné balvany a souvky jsou součástí pozůstatků středověkých hradeb a byly užity i při jejich opravě ve smyslu zachování původního středověkého postupu jejich výstavby.
    Zajímavý geologický vývoj skalního podloží Vidnavy dokládají i nerosty, které zde můžeme nalézt - allanit, achát, aktinolit, albit, almandin, almandin-spessartin, amfibol, andalusit, apatit, aplom, biotit, ilmenit, kyanit, epidot, fosforit, granát, hesonit, chalcedon, ilmenit, kalcit, kaolinit, křemen, křišťál, křemen hvězdový, křemen stébelnatý, křemen železitý, magnetit, manganit, manganomelan, molybdenit, monazit, muskovit, ortoklas, záhněda.

    RNDr. Jan Hauk, CSc., Vlastivědné muzeum Jesenicka