YT Royal Plaza - шаблон joomla Видео

Kulturní památky ve Vidnavě

Název města je pravděpodobně odvozen od slovanského kořene a od řeky Wydna či Widna, což znamenalo čistou či průhlednou vodu.
Vidnava byla založena na pravém břehu řeky Vidnavky, severně od Rychlebských hor a Žulové, na okraji nížiny, která přechází do roviny kolem řeky Nisy v Polsku. Město má jednu z nejmenších nadmořských výšek v této oblasti (226-233 m). Od roku 1742 se Vidnava dostala do bezprostřední blízkosti státních hranic s Německem a po roce 1945 s Polskem. Tyto hranice i po úpravě v roce 1959, kdy bylo ve vidnavském katastru předáno přes 80 hektarů polského území Československu, obklopují město téměř ze tří stran. Také silnice, která spojuje Vidnavu na východě s Mikulovicemi a na západě s Javorníkem, probíhá často těsně u hranic; další silnice vede k jihu do Žulové a odtud k Jeseníku. Katastr o rozloze 425 hektarů je rovinatý.


Kulturní památky ve Vidnavě

Město Vidnava je bohaté nejen svou historií, ale také kulturními památkami, které se zde dochovaly. Pro svou výjimečnost bylo celé historické jádro Vidnavy dne 10. 9. 1992 prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za městskou památkovou zónu (rejst. č. 2204). Výjimečně jsou zde dochovány zbytky pozdně středověké městské fortifikace z 15. až 16. století, které tvoří přirozené hranice této zóny. Kromě nich můžeme ve Vidnavě uvidět původní náměstí s valounkovou dlažbou, na kterém se tyčí dva sloupy se sochami světců, které obklopují středověké domy, jak na náměstí, tak v přilehlých uličkách. Na první pohled nás zaujmou pozdně barokní a empírové štíty domů, rozloha náměstí, majestátní kostel sv. Kateřiny s vedle stojícím renesančním zámečkem. To všechno jen dokládá důležitost a zašlou slávu kdysi významného města Vidnavy.



Díky vedení města, které si plně uvědomuje genia loci tohoto místa, se daří s pomocí velmi nízkých státních příspěvků provádět opravy kulturních památek. Kromě oprav střech a zajišťování statiky objektů, které většinou zůstanou skryty běžnému oku, se podařilo opravit vzácný měšťanský dům na Sokolské ul. čp.12, který byl slavnostně otevřen pro využití veřejnosti. Tento dům byl vystavěn ve stylu renesance na gotickém jádru a přes jeho pohnutou historii a přestavby ( poslední klasicistní ) se podařilo dům zachovat i pro generace příští. V obci byla opravena rozpadající se ohradní zeď vedle zámečku, ve které je zajímavý pozdně gotický portál s „oslím hřbetem“.

Zámeček renesanční architektury z 3. čtvrtiny 16. století je samostatně stojící jednopatrová budova na nárožích s dvěmi čtvercovými věžemi, na kterých je patrné sgrafito, objeveno při obnově v r. 1971. Dispozice interiéru je zachovaná, v přízemí můžeme vidět halu zaklenutou křížovou hřebínkovou klenbou. Dnes už asi nepochopíme, že objekt po II. světové válce pustl a dočasně sloužil i jako sýpka na obilí. Obnova objektu započala v 60. letech aby mohl sloužit veřejnosti jako základní umělecká škola. Škola slouží velice dobře a důstojně, neboť se zde pravidelně koná Soutěž Karla Ditterse z Dittersdorfu v komorní hře, které se účastní soutěžící z konzervatoří a ZUŠ celé republiky.

Kostel sv. Kateřiny je v jádru gotický, později barokně a klasicistně přestavěn. Novogotická věž je z r. 1883, kdy proběhly na kostele větší poslední přestavby. Založení kostela souvisí se vznikem města ve 13. století a jeho historie je na samostatný článek. Nelze se nezmínit o vnitřních malbách, jejichž autorem je místní významný rodák Alois Bauch. Na kostele jsou umístěny vzácné mramorové náhrobní desky, které, ačkoliv přežily i časy válečné, jsou nyní terčem místní mládeže a postupně ničeny. Druhý novogotický kostel sv. Františka z Asissi, není památkově chráněn, ale stojí za zmínku jeho oltář, který vytvořili opět místní významní umělci - Josef Obeth a Engelbert Kaps.

V obci se nachází ještě historicky cenný, volně stojící měšťanský dům, který stojí na tzv. horním předměstí a vedle něj je rokoková pískovcová socha sv. Floriána na hranolovém soklu. Na soklu je na levé straně osazena výšková značka vody z povodně r. 1903.

Na hřbitově najdeme společný hrob a pomník devatenácti obětem pochodu smrti, uvidíme zde také poválečné „vandalství“ - hrubým způsobem odstraněny nápisy původního německého obyvatelstva na náhrobních kamenech a pomnících, ale to už je jiná kapitola.

Vidnava - její občané si váží jedinečnosti města a městský úřad se snaží neustále vylepšovat prostředí. Dokladem toho je i vybudování kašny na náměstí za přispění občanů a opravuje i dlažbu náměstí. Vidnavskou novogotickou radnici se podařilo v r. 2001 prohlásit za kulturní památku, toto prohlášení by si jistě ještě zasloužila dochovaná úzkokolejná trať s tunelem ke kaolínovému laomu, Latzelova kaple a hrobka v lesích za Vidnavou, vodárna v podobě hříbečku v lesích u Černého potoka a jiné zajímavé stavby a pomníčky.

 

Na fotografiích je dům č.12 před rekonstrukcí a po rekonstrukci:

          

         


Měšťanský dům na náměstí - kulturní památka,před rekonstrukcí a po rekostrukci v roce 2009.

 

Číst 7924 krát Naposledy změněno čtvrtek, 14 duben 2011 14:38
Další položky ze stejné kategorie: Památné kameny,sochy »