Items filtered by date: May 2025

Narodil se 15.7. 1874 v Terezíně u Velkých Kunětic ve Slezsku. Své vzdělání zahájil na odborné kamenické škole ( obor zpracování mramoru) v Supíkovicích . Ve studiu pokračoval na Státní průmyslové škole ve Vídni a po maturitě na Akademii výtvarných umění . Velmi dobří učitelé na akademii brzy poznali neobyčejný talent svého žáka. Student Obeth získal stipendium na studijní cestu po Itálii. Po ukončení mistrovské třídy dostal mladý umělec od Ministerstva kultury zakázku na vytvoření sochy „ Vidění sv. Františka z Assissi“. Tato socha z bílého mramoru byla umístěna v průčelí oltáře tehdy nově budovaného kostela ve Vidnavě. Psal se rok 1898. Od roku 1904 začal tvořit jiné významné dílo „Priessnitzův pomník“ v lázních Jeseník . Jeho dokončení se neobešlo bez lidských nesnází , práce byly několikrát přerušeny (odcestoval do Dalmácie) a opět se k dílu vracel a dokončil je až v roce 1909.

Dr. Peschel v roce 1961 v Heimatbrief napsal :
Byla to radost vracet se do rodiny mistra Obetha. Zdravé dcery a synové, matka, která vzorně vedla domácnost a malé hospodářství spolu se svými dcerami. V dílně v Terezíně jsem viděl každou velkolepou postavu ze skupiny nemocných, kteří přijížděli k Priessnitzovi a hledali u něho poslední útočiště. Dívka , která ukrývá svůj obličej, jasný pohled staré ženy se zakulacenými zády následkem těžké práce, trpícího muže i poraněnou srnu. Ti všichni vzhlíželi k lékaři jako ke svému zachránci. Vzniklo obrovské umělecké dílo do kterého dal mistr Obeth z lásky k umění mnohem více než mohlo město Jeseník zaplatit. (Priessnitzův památník na Gräfenberku patří k velkým dílům mistra Josefa Obetha.)

Z dalších významných prací mistra Obetha je velkolepý pomník J. G. Mendela stojící v parku v Novém Jičíně, fasáda spořitelny v Opavě, velký reliéf vnější strany kaple v Javorníku, 8 památníků obětem války, pamětní deska prof. Dr. A. Lorenze ve Vidnavě, hrobka Elsnerů ve Skorošicích ,40 náhrobních pomníků atd. Během svého života vytvořil rozsáhlé dílo v počtu 400 uměleckých prací. Mistr Obeth nazval svou práci životním elexírem a neznal touhu stárnoucích lidí po odpočinku od práce a pokojném životě. Nejproduktivnější věk prožil v letech 1909 – 1945 ve Velké Kraši. Ve své sochařské dílně (nyní v majetku ing. Vl. Peška) poskytnul práci mnoha kameníkům a to i v dobách největší hospodářské krize. Po odsunu v roce 1945 pracoval jako restaurátor v muzeu Nürnberg. V srpnu r. 1961 musel s lehkým zápalem plic do nemocnice a po návratu bylo jeho dříve železné zdraví podlomeno. Jeho organismus byl vysílen natolik, že po opětovné hospitalizaci v nemocnici dne 18. září 1961 zemřel.
Po celý život se řídil heslem, že ne touha po moci, ale po kráse tvoří novou budoucnost.

( z německého Das Weidenauer Ländcher 1986 přeložila p. Danuše Merklová )

Franz Kiegler se narodil 26.10.1903 v Nové Senince (okres Šumperk) v rodině c.k. celního úředníka. Část dětství prožil v půvabné krajině u Kladského sedla, zbytek dětství a dospívání strávil v Glucholazech, kde jeho otec pracoval jako celní úředník na nádraží. Reálné gymnázium dojížděl studovat do Jeseníku. Po absolvování gymnázia se dal zapsat na německou techniku v Brně a zvolil si obor technická chemie.

Po absolutoriu v roce 1928 nastoupil čerstvý inženýr Franz Kiegler jako chemik a technolog do firmy Latzel ve Vápenné. Po roce praxe v 1929 přešel na stejné místo do firmy Didier-Werke ve Vidnavě ( Vidnavská šamotárna ). Zde se oženil s manželkou Marií a společně vychovávali své 4 děti v domě čp 267 ul. Svobodova ( bývalá Kroutilova vila ).

Cílený geologický výzkum zahájil ve Vidnavě ing. F. Kiegler v roce 1929. Věnoval se geologii a geomorfologii skalního podloží Jesenicka, místním nerostům a horninám, přírodninám z uloženin kontinentálního ledovce. Mj. se intenzívně zabýval skrývkou Nové kaolínové jámy (v katastru Staré Červené Vody). Díky němu a jeho spolupracovníkům (zejména major v.v. F. Then) je toto místo patrně nejlépe zmapovaným nalezištěm souvků (materiály přemístěné pevninským ledovcem) na území dnešní ČR.

Neobyčejně rozsáhlá je jeho práce v oblasti regionálního muzejnictví, jejíž výsledky již dávno přesáhly rámec jesenického regionu a v mnoha směrech i českého státu. Připomeňme si jen množství naleštěných souvků a velkých kamenných desek, zobrazujících geologické děje, stále znamenitě sloužících odborným studiím i laické veřejnosti, které sebrali s ing. B. Kralikem a na své náklady nechali upravit.

V roce 1929 začali spolu s dr. R. Fitzem a majorem v.v. F. Thenem pracovat na obnově vidnavského městského muzea. Počátkem dubna 1934 v něm ing. F. Kiegler spolu s F. Buchmannem otevřeli stálou expozici geologie, kterou v pozdějších letech průběžně doplňovali. Město Vidnava a sponzoři (Didier-Werke, pojišťovna ad.) sice muzeum podporovali, ale přesto ing. F. Kiegler vkládal často do expozice vlastní prostředky.
Kromě této stálé geologické výstavy se věnoval i venkovním geologickým expozicím. Jeho přičiněním jsou kupř. velké bludné balvany ve vidnavském parku nainstalovány dodnes.

Přírodovědného materiálu a elánu ing. F. Kieglera bylo tolik, že po zřízení menších stálých geologických výstav v zemědělské škole v Horních Heřmanicích a ve správní budově firmy Didier-Werke ve Vidnavě, vytvořili spolu s ing. B. Kralikem stálou výstavu geologie a kamenoprůmyslu v Žulové. Poté začali budovat rozsáhlou stálou geologickou expozici v zámku Jánský vrch v Javorníku. Původně měla reprezentovat přírodní bohatství české části panství vratislavského arcibiskupství, ale nakonec rozsahem svých sběrů, jejich významem a celkovými účely, pro které byla vytvořena, toto území zcela přesáhla. Expozice sloužila po několik desítek let jako významný výukový a výchovný prostředek pro žáky a studenty nejen z Jesenicka, ale i turisty z celé Evropy .

S exponáty z této a ostatních výše uvedených stálých geologických expozic se dnes setkáváme nejen ve Vlastivědném muzeu v Jeseníku, ale také v muzeích a vysokých školách v Praze, Brně, Olomouci, Opavě, Bratislavě, Vratislavi aj.

Geologický průzkum Jesenicka přerušila 2. světová válka . Ing. Franz Kigler byl povolán do armády, kde sloužil v zázemí jako chemik. Po válce se ocitl v americkém zajetí, ze kterého byl v roce 1946 propuštěn. Jeho rodina byla téhož roku odsunuta do Bavorska. Bydleli v Osnabrücku . V roce 1970 odešel do penze.

Ve výzkumné a muzejní činnosti pokračoval ing. F. Kiegler velmi intenzívně i v Německu. Věnoval se tamním horninám a minerálům. Nadále se zabýval i minerály a horninami, které dostával z rodné vlasti. Po odchodu do důchodu se ještě věnoval vlastivědné práci v sudetoněmeckých krajanských spolcích, geologii a také své velké zálibě, horské turistice. Díky pevnému zdraví byl čilý do posledních let svého života. Zemřel 24. června 1997 ve věku 93 let v Hammu.

Kromě početné rodiny a velkého kusu práce v oblasti průmyslové chemie, po něm zůstal obrovský kus práce i v geologii a muzejnictví, a to jak na území České republiky (v dnešním okrese Jeseník), tak v Německu. Rozsah a výsledky jeho výzkumných, vlastivědných a muzejních činností jsou obdivuhodné. Dělal je naprosto nezištně, mimo své zaměstnání, a možná právě proto po sobě zanechal nemalé dílo trvalé hodnoty, na které lze velmi dobře navazovat a dále jej rozvíjet.

Pan ing. Franz Kiegler nepatří mezi vidnavské rodáky, ale svým dílem v oblasti geologických sbírek a výzkumů proslavil naši obec i za hranicemi republiky a zaslouží si naši pozornost a úctu.

Mezi osobnosti, které proslavily město Vidnavu, patří kostelní malíř Alois Bauch .
Jeho umělecká díla jsou známá nejen v ČR ale zejména v Německu.


Alois Bauch se narodil 25.11.1867 ve Vidnavě, Zahradní ulice č. 220 . (Dcera malíře Baucha paní Marie Merklová zemřela teprve nedávno v roce 1995 ). Malíř zdědil nadání po svém otci. Již jako patnáctiletý pomáhal při malbě vnitřních prostor kostelů a obnově nástěnných obrazů. Studoval umělecká díla v galeriích Breslau (Wroclav), v Berlíně, Vídni a některých severoitalských městech. Ve věku 25 let musel převzít malířskou dílnu po svém zemřelém otci.Po celý život měl stále dostatek zakázek na různá sakrální díla. S jeho obrazy se můžeme setkat ve dvaceti kostelích a kapličkách jesenické oblasti. Vysoce jsou ceněny zejména oltářní obrazy a malby na stropech kostelů. Jsou to umělecky velmi hodnotné práce.Část z nich je v současné době na Slovensku , část obrazů se ztratila a pravděpodobně zdobí některou soukromou sbírku nebo galerii.


K největším dílům patří výzdoba kostela sv. Tomáše v Domašově, kostela sv. Josefa v Žulové, sv. Bartoloměje ve Vlčicích , sv. Petra a Pavla v Bernarticích a sv. Kateřiny ve Vidnavě.
Cenné jsou také jeho olejomalby se světskou tematikou, které slezského umělce proslavily daleko za hranicemi rodného města.
Malíř Alois Bauch zemřel po těžké nemoci dne 17.1.1938 ve Vidnavě a je uložen v rodinném hrobě na místním hřbitově.

Stropní malba Ježíše Krista a obraz sv. Petra a sv. Pavla nad oltářem jsou v kostele v Bernarticích .

Ve vidnavském kostele sv. Kateřiny jsou všechny obrazy na zdech a na stropě od mistra Aloise Baucha. Stojí za to je vidět.

KULTURNÍ DŮM, Smetanova 248, 790 55 Vidnava  MOMENTÁLNĚ NENÍ K DISPOZICI (poničen při povodni)

Společenský sál s kapacitou 120 osob je určen k pořádání divadelních představení pro dospělé i děti, kulturních vystoupení, společenských plesů, rodinných oslav a filmové projekce (KINO).......

 

Nájemné je stanoveno ve výši :

zimní sezóna ( 1.9 do 30.5) – 4.000,- Kč/víkend + 1.000,-Kč vratná kauce

letní sezóna   ( 1.6 do 31.8) – 3.000,- Kč/víkend + 1.000,-Kč vratná kauce

Krátkodobý pronájem:

zimní sezóna 300,- Kč/1 hodina (minimální doba pronájmu jsou 4 hodiny)

letní sezóna   200,- Kč/1 hodina

Platba za pronájem včetně vratné kauce budou uhrazeny předem - před předáním prostor nájemci.

 

Zájemci o pronájem Společenského sálu v KD si mohou podat písemnou žádost na:

Město Vidnava, Mírové nám.80,790 55 Vidnava , This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Pro více informací : TIC VIDNAVA: tel.: 725 636 457

                                      

Muzeum                 

 

Expozice osidlování Vidnavska - byla otevřena 20.04. 2002 a  navazuje na tradici muzea, které bylo až do koku 1945 umístěno v budově zámku (nyní ZUŠ). Expozice je umístěna v opraveném měšťanském Domě partnerství, Sokolská ul. č. 12. Investorem celé expozice je Město Vidnava, avšak zásluhu na její realizaci mají předeším pracovníci Vlastivědného muzea Jeseník a Státního archivu v Jeseníku. Mobiliář byl pořízen z darů našich rodáků, žijících v Neuburgu a Mnichově. Největším mecenášem celé expozice byl p. prof. Dr. Ing. Rudolf Grimme, čestný občan obce Vidnava.
Expozice osidlování Vidnavska je rozdělena do několika částí: historie, geomorfologie, zoologie, ukázka černé středověké kuchyně a prezentace významných osobností z Vidnavy a okolí. Celá expozice je otevřený útvar, který bude stále doplňován a vylepšován novými exponáty. Expozice je určena především turistům. Slouží však i k výuce regionální vlastivědy, přírodovědy a geologie žáků ZŠ. Příspívá k posílení lokálního patriotismu našich občanů.

        

---

 Společenský  a výstavní sál

- je umístěn v přízemí, jeho součástí je malá kuchyňka a sociální zařízení,

- slouží k pořádání kulturních,výstavních a společenských akcí ,rodinných oslav, školení a besed s občany,

- lze pronajmout u správce p. Moniky Machů  na tel. 725 636 457.

              

 

Společenský sál

Nájemné je stanoveno ve výši:

zimní sezóna (1.9 do 30.5) – 2.500,- Kč/víkend + 500,- Kč vratná kauce

letní sezóna   (1.6 do 31.8) – 2.000,- Kč/víkend + 500,- Kč vratná kauce

Krátkodobý pronájem:

Pronájem na 1 hodinu 150,- Kč.

Pronájem na školení dopoledne-odpoledne 500,- Kč.

Platba za pronájem včetně vratné kauce budou uhrazeny předem - před předáním prostor nájemci.

---

 

---